Tomik - osobní stránka Tomáše Řeháka
|
Česká MISS Eliška Bučková: Krása je dar
06.06.2008
 Eliško, jak ses dostala do soutěže? Do soutěže mě přihlásili rodiče. Šla jsem tam s tím, že chci zkusit něco nového. Už od malička mě baví svět kosmetiky, vystupování, modelingu. Jaké je zákulisí takové soutěže? Mezi modelkami je to těžké. Je zde rivalita, musí se ustát mediální tlak. I když si myslím, že zlo je všude, tady je víc vidět. Je tu víc lákadel ke špatné cestě, člověk se musí hodně držet, aby obstál. Jaké to bylo ve finále? I když jsem nešla do soutěže s tím, že vyhraji, byly to strašné nervy. Dva dny před finále jsem nemohla nic jíst. Den před finálem si všechny holky byly jisté, že chtějí být Českou Miss, že budou bojovat. V den finále už to bylo všem jedno. Už nikdo bojovat nechtěl… Jak jsi prožívala vítězství?
Pár dní potom, co jsem vyhrála, jsem pocítila, že je to pro mě nějaká nová cesta. Myslím si, že to nebyla náhoda, že za vším byl Pán Bůh. I to, kolik jsem dostala hlasů, kolik lidí se mi ozvalo, kolik mladých lidí mi napsalo. Kdybych jednoho jediného člověka motivovala k víře v Boha, tak by to bylo perfektní. Jaká jsou k Tobě média? Jsou často nepříjemní, snaží se mě „nachytat”, bulvár potřebuje senzaci. Když se mě u poroty ptali na mé priority, tak jsem uvedla, že jsem věřící. Chytli se toho všichni. Kladou nepříjemné otázky, např. o eutanazii apod. Myslím si, že na mě, jako na 18letou holku, je to docela fuška. Bavila jsem se o tom s knězem a on mi řekl, že na některé otázky by ani on sám nedokázal odpovědět. Jsem ráda, že moje šéfová Míša Maláčová je také věřící a nestydí se za to.  Jaké jsi měla dětství?
Měla jsem kouzelné dětství. I když naši neměli moc peněz nazbyt, vždycky nám zajistili to, co jsme potřebovali. Snažili se nám dát lásku, věnovali nám maximální pozornost. Vymýšleli pro nás zajímavé programy, soutěže, hodně jsme jezdili na výlety. Byli našimi kamarády, ale museli jsme je poslouchat na slovo. Pro mé rodiče byly děti na prvním místě, a i když měli spoustu práce, tak si na nás vždy dokázali udělat čas. Jak doma vycházíte?
Naši mají nádherné manželství, máme super rodinu. Máme se rádi, ale občas mi ujede pusa, jsem hubatá, a mamince se to nelíbí. Jsem výbušná, a protože jsme s mamkou úplně stejné typy, tak se někdy nepohodnem. Ale nedokážeme být na sebe dlouho naštvané. Za chvíli se přijdu udobřit buď já k ní, nebo ona ke mně. Víme, že jsme to trochu přehnaly, pak se tomu zasmějeme. Tvoje koníčky a zájmy?
 Určitě zpěv, hudba, tanec. Od malička s rodinou hrajeme, zpíváme. Každý hraje na nějaký nástroj. Já hraju na housle, kytaru, flétnu a bongo. Bratr je primáš v cimbálovce, já tančím a zpívám ve strážnickém souboru. Miluji folklór, patří k mému životu, ale poslouchám i disko a vážnou hudbu, v poslední době si často pouštím Beethovena. Ráda poslouchám i romantické smyčce a zobcovou flétnu, je to báječný relax. Co pro Tebe znamená krása?
Každou ženu potěší, když se líbí. Vím, že krása nespočívá jenom v tom, jak člověk vypadá, krása by měla být především uvnitř. Ta fyzická je jenom třešnička na dortu. Krásného člověka poznáte po očích; takový kolem sebe rozdává radost, lásku a je vnitřně čistý. Jak jsi vlastně uvěřila?
Odmalička jsem vychovávaná v křesťanské rodině. Všechno přišlo tak nějak postupně, chodila jsem do společenství dětí, později mládeže, jezdili jsme na různé akce, měli jsme křesťanské kamarády. Postupem času jsem zjistila, že bez Boha nemohu být, že mě naplňuje a dává mému životu smysl. Co pro Tebe znamená víra?
Je pro mě důležitá, potřebuji vnitřní čistotu a pokoj v duši. Rodiče nás vedli tak, abychom žili podle Božích přikázání a neubližovali sobě ani okolí. To samozřejmě neznamená, že by moje víra v Boha ze mne udělala jeptišku. Mám ráda život, ráda se pobavím, ale chci žít tak, abych se jednou, až budu stará, mohla ohlédnout s vědomím, že jsem prožila krásný život, který stál za to. Abych se za nic nemusela stydět. Na čem Ti v životě záleží? Chci se řídit veršem: „Po ovoci poznáte strom”. Myslím, že člověk nemusí mít plnou pusu Pána Boha, ale je strašně důležité vnést jeho zásady a rady do svého života. Záleží mi na tom, aby na mém životě lidé viděli, že je krásné a užitečné žít s Bohem. Když po mně media chtěla, abych v jednom pořadu přesvědčila ateistu o své víře, odpověděla jsem, že to takovým způsobem nejde. Jeden známý potom podotkl, že jsem mohla říct: přijďte na rok k nám domů. Určitě pak pochopíte. Jaký by měl být Tvůj budoucí partner?
Určitě bych chtěla, aby můj budoucí partner byl věřící. Už teď se za něho modlím. Je pro tebe lehké dodržovat sexuální zdrženlivost? Není to lehké. Já bych řekla jedna z nejtěžších věcí. V dnešní době je to velice těžké vydržet se sexem až do svatby, myslím ale, že to má svoji logiku a své opodstatnění. Když se mladá holka rozhodne udržet čistotu do svatby, tak se může zamilovat do klučiny, který měl před ní třeba pět holek. Tím pádem jí už nemůže dát to, co ona jemu. A to je nespravedlivé, je to nefér. Právě to se mi líbí od zpěvačky Rebeccy St. James, která založila takový „klub” mladých, čistých. A těm, co nedrží tu čistotu manželskou, chci říct, že není všem dnům konec. Prostě Bůh ti odpustí, když zalituješ a myslíš to upřímně. Nevzdávej to a pojď dál. Životní cíl?
Mít takovou rodinu jako je ta naše. Z hlediska povolání to není pro mě až tak důležité, to nechávám Boží režii, momentálně je to modeling, to mě docela baví, ale vím, že to nepůjde dělat věčně. Pak může přijít rodina, nebo půjdu dál studovat, to teď opravdu nevím. Co bys chtěla vnést do modelingu? Snažím se vnést do světa byznysu a celebrit názor, že křesťanství není zastaralá věc, že je moderní a hlavně normální. Na druhé straně bych chtěla, aby se změnilo mínění o modelkách, třeba právě tím, jak budu žít. Co bys vzkázala mladým lidem jako jsi Ty? Chtěla bych jim vzkázat, aby se nebáli a nestyděli za svou víru a těm, kteří nevěří – no, že je nechápu (smích). Aby dospěli k tomu, k čemu já: když miluješ Boha, není co řešit! Eliška Bučková
Česká Miss 2008 Eliška Bučková udivila veřejnost tím, že se otevřeně hlásí k víře v Boha. Myslíme si, že je to pro Elišku velká příležitost vnést lidem do světa modelingu křesťanské hodnoty. Pro mladou generaci se její svědectví může stát podnětem k zamyšlení o životních hodnotách.
Pro mnoho mladých lidí se stala vzorem. Bylo by velkou škodou, kdyby je zklamala. Z Bible víme, že Pán Bůh si může použít lidskou krásu pro své záměry. Vzpomeňme jen na biblický příběh o půvabné Ester, která přijala Boží výzvu a stala se královnou Persie. Obstála v pohanském prostředí královských celebrit a když nastal její čas, zachránila svůj lid před vyhubením.
Jaký je Tvůj životní vzor?
Určitě Ester, protože se nebála postavit za to, co chtěla. Také Maří Magdaléna, mám ji ráda i proto, že ji ztvárňuji v muzikálové hře Pašije, kterou hrajeme vždy o Velikonocích. Líbí se mi její promìna a jak byla potom oddána Bohu.
Oblíbený verš?
Moc se mi líbí 1. Korintským o lásce, často se to čte na svatbách. Já jsem taková romantička.
Jak by se měl křesťan chovat?
Křesťan by se měl chovat tak, aby se za sebe nemusel stydět. Aby dělal čest tomu, v co věří. Když nejsem doma, a chci udělat nějakou věc, tak se v duchu zeptám, co by na to řekla mamka. Vždycky má pravdu, buď cítím ano, nebo ne, s čím by souhlasila a s čím ne. Vím, že člověk může uklouznout, ale vím, že ať by se stalo cokoliv, naši mě budou mít rádi, vždycky budu mít otevřené dveře, budu mít tady zázemí.
 Co bys chtěla změnit?Přála bych si někdy v budoucnu, aby se změnilo mínění o modelkách, třeba právě tím, jak budu žít. Aby se k modelkám, o kterých má svět špatné mínění, chovali všichni jako k lidem. Práce modelingu je náročná, tak jako každá jiná. Někdy možná náročnější o to, že je to všechno medializované, že to řeší celý národ. Kdykoliv se modelce něco nepodaří, tak to ví všichni. A u nás se úspěch nepřeje, takže se vypichují spíše ty špatné věci. Také bych chtěla více na sobě pracovat, najít si více času na Pána Boha a vnitřně rùst. Mám však nyní málo času a cítím, že to trochu zanedbávám.
Proč si myslíš, že lidé nevěří?
Myslím si, že nevěří z toho důvodu, že neuznávají Boha. Vymlouvají se, že to je nějaká smyšlená bytost, ale přitom vědí, že Bůh je. Každý člověk uznává, že něco nad námi existuje, ale nevyhovují jim Boží pravidla. Prostě si to omlouvají, snaží se to obejít, aby neměli výčitky svědomí, když hřeší. To je moje teorie. Ale pravidla musí na tomto světě být. Když si přečteme naši ústavu, tak tam to všechno je, i zásady slušného chování tam jsou, i když jinými slovy. Vlastně všechny zásady a hodnoty vycházejí z desatera, ale když ukážeme na desatero, tak jej lidé ze zásady odmítají.
Proč se lidi rozvádějí?
Bezhlavá zamilovanost, berou se příliš mladí, možná právě také k tomu přispívá ten sex před svatbou. Protože, myslím si, že člověk, který sex nikdy neměl a bere si člověka taky takového, tak ti lidé nemohou srovnávat. A pokud jeden nebo oba to nedodržují, vezmou se, pak se začnou nudit, hledají si jiné partnery, jsou tu nevěry, rozvody. Nebo jsou také ovlivňováni, pokud se vdám a budu se bavit se ženami, které se rozvedli a berou to, že je to v dnešní době normální, tak mě to motivuje a ovlivňuje.
Pociťuješ Boží vedení?
Vím, že Bůh ke mně mluví, každý den se najde něco špatného i něco dobrého co dělám. U toho špatného vím, že je to špatné, u toho dobrého, vím, že je to dobré, což je vlastně hlas svědomí. Povím jednu zkušenost – na cestě do Malajsie – když jsem letěla, tak jsem se vlastně celou cestu modlila. Já jsem neuměla absolutně anglicky, měla jsem na papírku napsané jediné slovo – bags, což jsou kufry, abych je potom mohla vyzvednout, byla to moje úplně první cesta letadlem, nevěděla jsem, kam letím, ještě jsem dvakrát přestupovala. Takže to, že jsem se tam vůbec dopravila, živá, zdravá byl velký zázrak. Pak jsem se tam jednou ztratila, nevěděla jsem najednou co dělat. Byla jsem v obrovském městě – Kuala Lumpur, všude kolem moc chlapů, všichni na mě popiskovali, protože jsem byla světlá. A já jsem úplně vyklepaná volala mamince, aby mě prostě nějak zachránila. Už jenom ji slyšet mi pomohlo. Ona mi řekla: „Neboj, uklidni se, pomodli se, bude to dobré.“ Tak jsem zavěsila telefon, pomodlila jsem se, chvíli na to mi volal manažer z agentury a ptal se, kde jsem, že mě vyzvedne.
 Obrací se na Tebe mladí lidé?
Mladý lidem zatím nic nechybí, myslím si ale, že časem to přijde, že jim něco bude chybět, že se budou ptát. Zatím jsem se s jednou slečnou bavila přes chat, ptala se mě, jak se může dostat mezi mladé křesťany, do nějakého společenství, co to obnáší. Tak jsem jí dala typy na různá setkání mládeže, že jsou to normální lidi, aby neměla strach, to, že třeba neumí modlitbu Otčenáš, neznamená, že ji ukroutí hlavu. Nakonec říkala, že to tedy zkusí. Myslím si, že by mladí lidé měli podívat a začít právě na těchto setkáních.
Co si myslíš o přednáškách ACET?
Určitě mají velký význam. Byla jsem asi 3x na přednášce Tomáše Řeháka, bylo to prostě něco úžasného. Když se mluvilo o manželské čistotě, mnoho lidí klopilo zrak.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Česká Miss 2008 Eliška Bučková
- Narozena 23. 7. 1989 v Hodoníně v katolické rodině. - Do čtyř let bydlela v Tvarožné Lhotě, nyní žije ve Strážnici. - Studovala církevní gymnázium v Kroměříži, kvůli modelingu přestoupila na Střední odbornou školu, obor kosmetička. - Má čtyři sourozence – jednu starší sestru, dvě mladší a jednoho mladšího bratra. - S modelingem začala v sedmnácti letech. - Miluje folklór, ráda zpívá, tančí, hraje na housle, na kytaru, na flétnu a na bongo. Její oblíbená skupina je No Name. - Jí všechno, ale říká, že jako Moravanka má nejraději zabíjačku. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Mysleme v modlitbách na Elišku, aby obstála v tak náročném prostředí. Eliška chce pro to udělat maximum. Nebude to mít lehké.
Zdroj: BTM, foto: Petr Kolek a archiv Elišky Bučkové.
|